Čivava na oslavě

Tak nevím, buď stárnu, nebo se ze mne stává čivava, ale místo, abych popřála mamince hodně štěstí, zdraví, živijó a rozezpívala všechny dokola, tak jsem rozbrečela sebe a spoustu jiných.

Byla jsem totiž dojatá už při předávek darů a nechala jsem se rozsekat faktem, že jsem tak vděčná, že mámu mám, že JI mám! Tak jsem všem řekla o tom, že prý lidi se stávají dospělými, až když přichází o své rodiče a že máma o ně přišla brzo a že to pro ni bylo a je těžké a že já jsem sobec ( to už řvu, matka a spoustu jiných taky), nedokážu skoro dopovědět, ale chci jen říct, že jsem sobec a že si pro nás s bráchou přeju, abychom nikdy v tomto směru nedospěli, že jsem sobec a že chci být dítětem a že chci, aby tady byla dlouho, DLOUHATÁNSKY!

Uplakaná máma konstatovala, že ji budou muset odstřelit. Beru ji za slovo.

linkuj.cz vybrali.sme.sk